Kamery v automobilech Obecně nic nebrání umístit kameru na čelní okno automobilu. Zásadně je však třeba respektovat zákonný požadavek, že kamera nesmí bránit řidiči ve výhledu. „Žádný závazný předpis neupravuje detailní podmínky pro umisťování kamer, policisté při případné kontrole zpravidla vycházejí z typu vozidla či výšky jeho řidiče. Při pořizování záznamu však je třeba pamatovat na zákon o ochraně osobních údajů,“ uvádí Roman Budský z Platformy VIZE 0. Ochrana soukromí bývá v řadě států příčinou, že umisťování a používání obrazových nahrávacích zařízení je zakázané či striktně regulované. Velmi přísní jsou v Rakousku. Zákon zakazuje pořizovat z vozidla soukromé videozáznamy veřejného prostranství, v opačném případě hrozí pokuta ve výši 10000, v případě opakovaného porušení zákazu až 25000 eur. Zákaz se vztahuje nejen na kamery instalované ve vozidlech, ale také např. na mobilní telefony. Účastníkům dopravní nehody je však umožněno pořídit si videozáznam k zadokumentování následků kolize. Ale skutečně jen následků. Naopak z meritu věci není možno vyšetřujícím orgánům předkládat záznam mechanismu děje vlastní nehody, rovněž tak nelze předkládat záznamy dokládající přestupek proti pravidlům silničního provozu. V Maďarsku je použití pořízených kamerových záznamů pro soukromé účely povolené, ovšem pod podmínkou, že kamera je nastavená na nižší rozlišení, záznam není uchováván déle než pět pracovních dnů a jeho vlastník ho musí zabezpečit proti neoprávněnému přístupu třetí osoby. V Německu s kamerami raději velmi opatrně. Každá spolková země má své regule, navíc ani názory právníků nejsou v tomto směru jednotné. Případné pokuty mohou být drakonické. V Lucembursku sice není instalace kamer zakázána, avšak jejich využívání k záznamu chování ostatních motoristů je zakázáno. V opačném případě hrozí pokuta a dokonce i uvěznění. V Itálii je nutno na pořízeném záznamu rozmazat registrační značky vozidel, aby nebyly identifikovatelné. V Belgii lze kamerový záznam použít jen pro soukromé účely. Při zveřejňování záznamu musí být zajištěno, aby nebylo možné identifikovat konkrétní osoby. Může být použit i jako důkazní prostředek, ale všechny zúčastněné strany o tom musí být informovány. Podobně je tomu i v Nizozemsku. V Portugalsku je možno kameru používat jen pro soukromé účely. Ovšem při narušení práva na ochranu soukromí ostatních osob hrozí pokuta ve výši 500 až 2000 eur. V Dánsku, Francii, Nizozemsku, Norsku, Španělsku a Švýcarsku by neměl být s kamerou problém, ale také zde je třeba doporučit používat pořízené záznamy jen pro osobní účely. V posledně jmenované zemi se ovšem striktně doporučuje dbát na ochranu soukromí ostatních osob, a kameru tak raději nepoužívat na veřejně přístupných místech. Ve Velké Británii řidiči problémy s namontovanou kamerou nemívají, navíc některé místní pojišťovny řidičům vozidel, která jsou osazena kamerou, poskytují slevu na pojistném. Na Slovensku platí podobná pravidla jako v České republice. Ve Švédsku musí být na instalaci kamery ve vozidle vydáno speciální povolení. V opačném případě hrozí tomu, kdo z vozidla pořizuje záznamy na veřejně přístupných místech, finanční postih a dokonce až jednoroční pobyt ve vězení. „V ostatních státech EU28 a v Norsku by s nainstalovanou kamerou a pořizováním záznamů pro ryze osobní účely neměl být problém. Rozhodně je třeba i zde pamatovat na základní zásady ochrany osobních údajů ostatních osob,“ uzavírá Libor Budina z Autoklubu České republiky. Bližší informace podají: Roman Budský Platforma VIZE 0 tel.: 776 195 576 e-mail: budsky.roman@volny.cz Libor Budina Autoklub České republiky tel.: 727 901 494 e-mail: budina@autoklub.cz